Každý má právo být líný a Užupis to zaručuje ústavou
" Každý má právo být líný. Každý má právo zemřít, ale není to jeho povinnost. Pes má právo být psem." Tyto a několik podobně důvtipných práv deklaruje ústava recesistického mikronároda Užupis. Rebelanstký stát ale na mapě těžko najdete. Jde totiž o jednu z nejstarších čtvrtí hlavního města Vilnius. Ačkoliv se jedná především o žert místního umělce, takzvaný litevský Montmartre si skutečně žije vlastním životem. Překrásně barevná oblast plná vyvedených domků a uměleckých děl zabírá necelý kilometr čtvereční na východním břehu řeky Vilnii. Kdysi zde žili zejména chudí řemeslníci. Později městskou část obydlela židovská komunita, kterou však nacisté vyhladili během druhé světové války. Sověti se zase postarali o zničení zdejšího židovského hřbitova. Svobodomyslná země snílků a bezdomovců Během poválečné okupace opuštěné budovy dál chátraly a oblast přitahovala nejnižší sociální vrstvy. Do obnovení litevské nezávislosti v roce 1990 byl Užupis nejzanedbávanější